1. Nezmeškej loď!
2. Pamatuj, že všichni jsme na jedné lodi!
3. Plánuj dopředu. Když Noe stavěl archu, ješte nepršelo.
4. Postav svůj život na Božím Slově!
5. V zájmu bezpečnosti cestuj ve dvojici!
6. Když jsi ve stresu, chvilku si zaplavej!
7. Udržuj se ve formě. Může se ti stát, že když budeš mít třeba 100 let, bude od tebe Bůh chtít něco skutečně velkého!
8. Rychlost nemusí vždy znamenat výhru. Potopa vyzkoušela kvalitu archy.
9. Nehleď na kritiku, jednoduše pokračuj v práci, kterou máš vykonat!
10. Pamatuj, že zatím co archu stavěli amatéři, Titanic stavěli profesionálové!
11. Bouřka nepředstavuje problém. Pokud zůstáváš s Bohem, můžeš vždy očekávat duhu.
Převzato a volně přeloženo od jedné velmi dobré kamarádky! :-)
Moc pěkné! Jenom u toho 9. bodu mi lehce nesedí ta kritika - jsem přesvědčený o tom, že na kritiku hledět máme, nikoliv ji ignorovat a "jet si dál po svém". Možná to tu je myšleno jinak, ale když si to představím například u sebe jako budoucího učitele, tak mi to moc nesedí. Když mě půlka třídy bude kritizovat za nesmyslné a špatné testy, které jim dám, tak tu kritiku přece vezmu v potaz a třeba po důkladnějším procházení těch testů zjistím, že jsem je vážně udělal blbě - a můžu je udělat příště jinak a jít "lepším směrem". Na to bohužel sází hodně učitelů, kteří si prostě myslí, že dělají všechno dokonale a že kritizující žáci jsou jen nerozumná sebranka... Kritika je kupříkladu pro učitele podstatná a důležitá věc!!! Ale jinak jsou ty věty super povzbuzení:-)
P.S. Samozřejmě, každý tu větu o kritice může chápat jinak, to jsem si vyložil čistě subjektivně, když studuju učitelství a odborníci na tuto problematiku nás učí, že je potřeba o sobě smýšlet střízlivě a brát ohled na kritiku;-) Kdybych se jako učitel řídil doslova tou 9. větou, tak bych byl takový ten klasický apatický učitel - ten přijde, odstojí a odvypráví si před třídou tu svoji látku, a odejde. A tím si "splil svoji práci". To, že ho kolegové i žáci za jeho špatný přístup kritizují, už ho nezajímá, a to není dobře. Vykonat svojí práci znamená, vykonat ji co nejlíp dovedu, kvalitně - a jednou z nejlepších věcí, jak toho docílit je brát ohled na kritiku a mít ochotu si z ní brát ponaučení:-) Koneckonců, i kritikou nás Bůh může kdykoliv chtít vést a vyučovat...
Máš určitě pravdu! Článek o Noemově arše není z mé hlavy, tak přesně neznám, co autor přesně zamýšlel tou kritikou. Mě osobně zaujal trochu jiný pohled než tvůj Ondro. Pokud člověk dělá svou práci, dejme tomu ve spolupráci s Bohem, v souladu s Jeho plánem a přesto je kritizován, má právo poslouchat své svědomí a následovat Krista i napříč kritikou. Práci jsem si tady v tom bodě vyložil spíš jako "boží plán" než konkrétní zaměstnání. Ale zase je to jen můj pohled! :-)
Jo, tak to taky jde chápat - až jak jsi to napsal, tak se mi odkryl jiný pohled na to, jak to mohlo být myšleno. Je taky fakt, že když ve společnosti děláme věci tak, jak cítíme že jsou dobře podle Boha, tak často schytáme kritiku od nevěřících lidí kolem nás... A v takovém případě je lepší takovou kritiku nepřijmout a nehledět na ni, když je v rozporu s vírou:-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.